Exekuce

Hlavní činností exekutorského úřadu je nucený výkon exekučních titulů (exekuční činnost). K exekuci lze přistoupit nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul.

Exekučním titulem je:

• rozhodnutí soudu (rozsudek, usnesení, platební nebo směnečný rozkaz) nebo jiného orgánu (platební výměr, výkaz nedoplatků, rozhodčí nález atd.)
• notářský nebo exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti

Exekuci nařizuje vždy okresní soud na návrh věřitele (ke stažení zde), který se v exekuci označuje jako oprávněný, dlužník jako povinný. Hlavní výhodou exekuce prováděné podle exekučního řádu oproti výkonu rozhodnutí prováděnému soudy je rychlost řízení a možnost kombinace způsobů provedení exekuce, která může být provedena:

• srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů povinného
• přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu
• přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného
• prodejem movitých věcí
• prodejem nemovitosti
• prodejem podniku
• postižením majetkových práv povinného (podílu v obchodní společnosti nebo družstvu)
• vynucením nepeněžité povinnosti - vyklizení nemovitosti, odebrání věci, rozdělení společné věci, provedení prací a výkonů

O způsobu provedení exekuce rozhoduje exekutor exekučním příkazem po zjištění majetkových poměrů povinného.

Od doručení usnesení o nařízení exekuce do ukončení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku ve společném jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Veškeré právní úkony učiněné v rozporu s tímto omezením jsou ze zákona neplatné.